NDT - nedestruktivní zkoušení

Nedestruktivní defektoskopie (NDT)

Nedestruktivní defektoskopie je diagnostická metoda, která tvoří nedílnou součást kontroly jakosti výrobku jak v předvýrobní a výrobní etapě, tak i v provozu. Bez defektoskopie by nebyla zajištěna bezporuchovost, spolehlivost a bezpečnost ve všech průmyslových odvětvích (např. letectví, jaderná energetika, petrochemický průmysl aj.).

Obecně se NDT zabývá testováním struktury kovových i nekovových materiálů a vnitřních nebo povrchových vad objektů bez porušení jejich celistvosti. Řadu defektoskopických metod nabízíme vlastním personálem nebo ve spolupráci s kooperujícími firmami specializovanými na tyto metody. Stanovení konkrétní metody vychází především z technické dokumentace a požadavků zákazníka.

Provádíme

VT | Vizuální metoda ISO 17637

Vizuální kontrola neboli Visual Testing (VT) je nejpoužívanější a nejlevnější metodou nedestruktivního zkoušení – NDT. Touto metodou se zkoumají vlastnosti (kvalita) povrchů zkoušených předmětů, výrobků a zařízení pozorováním pouhým okem. Tato metoda nachází uplatnění jako plnohodnotná prvotní metoda nedestruktivního zkoušení před použitím dalších metod (MT, PT, RT aj.). Jejím cílem je odhalit veškeré povrchové vady (trhliny, povrchové póry, koncové krátery) a tvarové odchylky, kdy měřením či posuzováním zjišťujeme odchylku od nominální, normou stanovené hodnoty. Předmětem VT jsou především svary konstrukcí a zařízení, odlitky a válcované výrobky.

Více – zajišťujeme externě

PT | Kapilární metoda ISO 3452

Kapilární defektoskopie je nedestruktivní metoda používaná pro detekci povrchových otevřených trhlin a necelistvostí nejrůznějších tvarů a velikostí, a to ve všech nepórovitých kovových, ale i nekovových materiálech (měď, hliník, keramika, sklo, guma, plasty aj.). Fyzikální princip metody je založen na kapilární elevaci, tj. na povrchovém napětí kapaliny způsobeném kohezní silou u stěn nádoby. Trhlina v diagnostikovaném objektu se při použití vhodné detekční kapaliny – tzv. penetrantu – chová jako kapilára. Pokud má penetrant dobrou smáčivost a nízké povrchové napětí, pronikne po nanesení na povrch testovaného objektu do trhliny. Penetrant, který vnikl a zůstal v povrchových trhlinách, sacím účinkem vývojky zpětně vzlíná k povrchu a prostřednictvím barviva, které penetrant obsahuje, se výsledně indikují detekované vady.

UT | Ultrazvuková metoda ISO 16810

Metoda ultrazvukové defektoskopie je založená na změnách propustnosti a odrazovosti ultrazvukové vlny vlivem necelistvosti materiálu. Ultrazvuk, stejně jako zvuk a hluk, je mechanické kmitání částic kolem rovnovážné polohy šířící se v pružném prostředí. Frekvenční rozsah u ultrazvukových kmitů je mimo slyšitelné spektrum, tzn. více než 20 kHz. Pro defektoskopické účely se běžně používají rozsahy 100 kHz až 50 MHz, výjimečně až do 200 MHz. Pro testování materiálů a výrobků je podstatný akustický tlak, který je úměrný elektrickému napětí na pólech piezoelektrického měniče.

RT | Prozařovací metoda EN 13068

Princip defektoskopické metody je založen na prozařování materiálu ionizačním zářením a následném vyhodnocení zeslabení záření při průchodu objektem. Zeslabení záření se mění v důsledku strukturních, jak povrchových, tak vnitřních materiálových defektů (trhlin, dutin, lunkrů aj.), změn tloušťky materiálu např. korozí apod. Dle ČSN EN 1330-3 je zeslabení definováno jako snížení intenzity svazku rentgenového nebo gama záření při průchodu látkou, způsobené absorpcí a rozptylem.